První dva dny
Všichni to znáte, dlouho znáte datum odjezdu na výpravu, dlouho se připravujete, spřádáte plány, jak ty naše milované šupinatce přelstít a pak přijde den D!
Den, kdy musíte všechno naložit, připravit, na nic nezapomenout, všechno několikrát překontrolovat a pak konečně vyrazit. Tohle vše se podařilo, a vyrážím pro kamaráda Petra, který se mnou pár dní lovu také stráví. U něj ve skladu materiálu dokládáme jeho výbavu a hurá směr naše největší řeka.
Po příjezdu na zvolený úsek volíme jedno ze dvou předem vytipovaných míst. Obě jsou volná a proto pro první dny lovu volíme místo více v přírodě. Sice bylo místo krásné, ale kapra jsme zde za první dva dny k záběru nepřinutili. Na prvním místě nás navštívili pouze jelci ohromných rozměrů.
Probuzením do dalšího dne jsme oba s parťákem věděli, že je třeba se pohnout. Nebylo tedy na co čekat, rychle vše sbalit a přesunout se na nové místo několik kilometrů po proudu. Cestou jsem ještě vykonali technologickou přestávku v místím kempu na jedno orosené a pobrat nějaké informace od místních specialistů. Bohužel jsme zjistili, že rady a porady od těchto rybářů jsou již velmi zkreslené díky konzumaci, které se věnovali rozhodně více než samotnému rybolovu.
Nové místo
Nové místo bylo přesně pro mě! Cyklostezka, kolemjdoucí, někteří staří známí, vlaky a pořádný hluk z místní fabričky a čilý ruch v místním přístavu. To jsou přesně ta místa která kapři navštěvují. Chápu, že takový lov není pro každého, ale když víte, že tam jsou, nedá se nic dělat. Rád jsem tak zkousl i spoustu vtipných připomínek od parťáka, který si mě pořád dobíral, že jsme rovnou mohli chytat v kamenolomu. Stejné poznámky si samozřejmě neodpustil ani druhý kamarád Šimon, který Petra na posledních pár dní chytání vystřídal.
Již dříve jsem na tomto fleku několikrát lovil, takže bylo vše trochu rutinní. Rychle postavit přístřešky a ochránit vybavení a sebe před spalujícím sluncem a pak už naše oblíbená klasika, nakrmit, vyladit montáže a nástrahy a nahodit na dříve prověřená místa. A opravdu, vše fungovalo. Po prvním obligátním cejnovi a jelci Petr chytá pěkného šupináče odhadem kolem čtrnácti kilogrmů na svého oblíbeného panáčka s ovocnou plovkou. Dál už záběry kopírují naše krmení a záběry chodí vcelku pravidelně. Kapří jsou v neuvěřitelné kondici a perou se s námi do poslední chvíle a to i ryby do deseti kilogramů.
Týden za námi
Necelý týden chytání opět utekl jako voda a před odjezdem klasicky bilancujeme. Kapry jsme nakrmili poctivě a oni nám to vrátili několika skvělými fotkami. Již dlouho si užíváme chytání kaprů, kteří jsou každý jiný, zajímavý svou stavbou, nebo šupinami, mnohdy i úctyhodnou váhou, která není úplně podstatná.
Na této výpravě jsme takových krasavců pochytali pěknou řádku. Ostatně si je můžete prohlédnout na fotkách z této labské cesty na Facebooku Sellfish.
Užívejte si chvíle u vody a ať se Vám všem daří.
Tak Petrův zdar!
Luděk